Cestování mě přivedlo zpět k malířskému plátnu. Díky malování, díky tomu mystickému rituálu, kdy hodiny vzniká obraz, jsem se mohl v ateliéru přenést zpět do exotického světa. Na začátku všeho byly exotické uličky plné lidí. Pak jsem se ocitl v Praze a najednou jsem tu podobnou energii cítil i tam. Samozřejmě, Praha byla najednou jiná, než jsem ji znal z mládí. To, co jsem viděl v uličkách exotických zemí, jsem z jisté části najednou mohl vidět i zde. Různé národnosti, uličky plné obchodů, stánků, hudbu na ulici. Začal jsem tedy i Prahu malovat. Nejen známá panoramata, ale také onu fascinaci plnou ulicí.